Gatestone Institute (Austria Passes Reforms to 1912 Islam Law z 27.2.2015) - Rakouský parlament schválil kontroverzní reformu sto let starého islámského zákona (Islamgesetz), upravujícího postavení muslimů v zemi. Nový zákon, který byl schválen 25. února, je zaměřen na integraci muslimů a boj proti islámskému radikalismu pomocí podporování "islámu rakouského charakteru." Mezi dalšími změnami, nový zákon usiluje o snížení vnějšího vměšování tím, že zakazuje zahraniční finanční podporu mešit, imámů a muslimských organizací v Rakousku. Zdůrazňuje také, že rakouské právo musí mít přednost před islámským právem šaría pro v zemi žijící muslimy. Rakouská vláda prohlásila, že nový zákon je milníkem a mohl by sloužit jako vzor pro zbytek Evropy. Muslimské skupiny naopak tvrdí, že je diskriminační a slíbili, že jej napadnou u soudu.

Nový zákon přepisuje původní "islámský zákon", sahající až do roku 1912. Původní zákon byl přijat za účelem lepší integrace muslimských vojáků do habsburské císařské armády pro rakousko-uherského mocnářství po anektování Bosny a Hercegoviny v roce 1908. Zákon uznal islám za oficiální náboženství a ponechal muslimům možnost praktikovat své náboženství v souladu s právními předpisy státu. Po zhroucení rakousko-uherské říše po první světové válce byl počet muslimů v Rakousku snížen na pouhých několik set lidí. Po druhé světové válce se ale v Rakousku muslimská populace prudce rozrostla s příchodem "dělníků-gastarbeitrů" z Turecka a Balkánu v šedesátých letech a uprchlíků z Bosny letech devadesátých.

Podle souhrnných dat Univerzity ve Vídni nyní muslimská populace v Rakousku přesahuje 574 tisíc obyvatel (cca 7% z celkového počtu obyvatel), což představuje nárůst z odhadovaných 340 tisíc obyvatel (cca 4,25%) v roce 2001 a 150 tisíc obyvatel (cca 2%) v roce 1990. V tradičně římsko-katolickém Rakousku probíhá nezvratný masivní demografický a náboženský posun. Ve Vídni, kde nyní muslimská populace přesahuje 12,5%, již muslimští studenti převyšují svým počtem počet katolických studentů na středních školách. Muslimští studenti jsou také na prahu početního převýšení katolíků ve vídeňských základních školách. Současně bylo Rakousko označeno hlavní základnou pro radikální islám. Nedávná zpráva Rakouské zpravodajské služby [BVT] varovala před "explodující radikalizací Saláfistické scény v Rakousku". Salafismus je antizápadní ideologie, která se snaží o zavedení islámského práva šaría.

Díky své geografické poloze se Rakousko stalo také centrální spojnicí evropských džihádistů, kteří chtějí bojovat v Sýrii. Kromě toho, že je tranzitním bodem pro cizince toužícími bojovat za islámský stát se nejméně 190 rakouských občanů stalo džihádisty v Sýrii a Iráku. V rozhovoru pro rakouské Public Radio O1-Morgenjournal, rakouský ministr pro integraci a zahraniční věci Sebastian Kurz uvedl, že rychlý růst islámu v Rakousku ukázal starý islámský zákon za zastaralý. Uvedl, že je potřeba nový zákon, který by jasněji stanovil práva a povinnosti muslimů žijících v zemi.

Nový zákon (jeho devíti stránkové znění v němčině zde) upravuje desítky různých problematik, včetně relativně nekontroverzních záležitostí, jakými jsou muslimské svátky, muslimské hřbitovy, muslimské stravovací návyky a činnost muslimských duchovních v nemocnicích, věznicích a armádě. V tomto vláda respektovala všechny požadavky od muslimských skupin v zemi. Nový zákon jde ale daleko nad rámec toho, co muslimové chtěli. Například se snaží zabránit růstu paralelní islámské společnosti v Rakousku pomocí regulace mešit a vzdělávání imámů, kteří nyní budou muset umět německy. Nový zákon rovněž vyžaduje, aby muslimské organizace a skupiny ukončily pracovní poměry s duchovními, kteří mají záznam v rejstříku trestů nebo kteří "představují hrozbu pro veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a mravnost nebo práv a svobod druhých".

Ještě významnější je, že se odstavec 6.2 tohoto zákona snaží omezit náboženský a politický vliv zahraničních vlád na rakouské muslimské komunity tím, že zakazuje cizím zemím (pravděpodobně Turecku, Saúdské Arábii a arabským státům z Perského zálivu) financovat islámská centra a mešity v Rakousku. Nová omezení (včetně zákazu práce pro zahraniční duchovní v Rakousku od 31.března 2016) by se vztahovala zejména na Turecko, protože 60 z 300 muslimských duchovních, kteří pracují v Rakousku, jsou tureckými státními zaměstnanci, jejichž platy jsou hrazeny z ředitelství pro náboženské záležitosti turecké vlády - Diyanet.

V rozhovoru s BBC, Kurz řekl, že reformy byly "milníkem" pro Rakousko a byly zaměřeny na prevenci proti některým muslimským zemím využívat finanční prostředky pro vyvíjení "politického vlivu". Prohlásil: "To, co chceme je snížit politický vliv a kontrolu ze zahraničí a chceme, aby měl islám možnost se svobodně rozvíjet v rámci naší společnosti a v souladu s našimi obecnými evropskými hodnotami." Turecká vláda vyjádřila rozhořčení nad zákazem financování, o kterém tvrdí, že je "islamofóbní". Šéf Diyanetu, Mehmet Görmez, řekl, že je "obrovskou chybou", která se nehodí pro rakouskou tradiční toleranci islámu "v posledních 100 letech". Přičemž dodal: "Všechny země se čas od času z důvodu obav o bezpečnost pokusily o vybudování vlastních verzí islámu se zvláštnostmi svých zemí, spíše než aby dosáhly zvýšení svobod, které by vedly k jednotě a odstranily překážky před náboženskou výchovu a službami a snažily se odstranit anti-islámské cítění a islamofobii. Žádná země nemůže mít svou vlastní verzi islámu. Islám je univerzální a jeho zdroje jsou jasné. Proto, náboženství není otázkou technikou praktikování. Chtěl bych zopakovat, že úsilí státních představitelů o vytvoření verze islámu, se zvláštnostmi jejich vlastních zemí, jsou marné."

Pro mnohé je však nejspornější částí zákona odstavec 4.2, který uvádí, že muslimské organizace "musí mít kladný vztah ke společnosti a státu" nebo musí ukončit činnost. Podle vlády je z této formulace zřejmé, že rakouské občanské právo má přednost před islámským právem šaría. Muslimské skupiny ale namítají, že je tato formulace nespravedlivá, protože zahaluje celou komunitu do "závoje všeobecného podezření". Kurz na obhajobu ustanovení uvedl: "V Rakousku nesmí být rozpor mezi tím být sebevědomým rakušanem a současně být také oddaným muslimem. Toto bylo vždy záměrem tohoto zákona". 

Někteří říkají, že zákon nejde dostatečně daleko. Vůdce anti-imigrační strany Svobodných Rakouska, Heinz-Christian Strache uvedl, že zákon je plný děr a bude obtížné, ne-li nemožné jej prosazovat. Vyjádřil také rozhořčení z toho, že zákon neobsahuje zákaz minaretů a burek. Mluvčí rakouského lidové strany Johann Radler, řekl, že zákon je výsledkem kompromisů, které byly provedeny na obou stranách. Přičemž dodal: "Cílem tohoto zákona je podporovat islám s rakouským charakterem, aniž by byl povyšován a aniž by byl závislý na příspěvcích ze zahraničí. Na jedné straně je to zákon, který muslimům zaručuje více práv a na straně druhé slouží k působení proti nežádoucímu vývoji".

 

Čtete na podobné téma:
Rakousko: Občanské právo vs. právo Šaría