Gatestone Institute (překlad článku Germany: "We Need an Islam Law" z 28.4.2016) - Výše postavený německý politik vyzval pro přijetí „zákona pro islám", který by omezil vliv zahraničních imámů a zakázal zahraniční financování mešit v Německu. Tento návrh (podle vzoru zákona pro islám přijatého v Rakousku v únoru 2015) je zaměřen na odvrácení extremismu a na podporu integrace muslimů pomocí rozvíjení umírněného "evropského islámu." Tento krok přichází v okamžiku odhalení, že turecká vláda v Německu financuje platy téměř tisíce konzervativních imámů, kteří vedou mešity po celé zemi. Kromě toho se Saúdská Arábie nedávno zavázala financovat výstavbu 200 mešit v Německu, aby sloužily migrantům.
V rozhovoru pro noviny Die Welt uvedl Andreas Scheuer, generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany německé kancléřky Angely Merkelové Křesťanských demokratů (CDU), že Berlín by měl omezit turecké financování mešit v Německu a začít školit a kvalifikovat své vlastní imámy. V opačném případě, tvrdí, že muslimská integrace bude obtížná či nemožná. Uvedl: "Potřebujeme, být kritičtějšími v našich jednáních s politickým islámem, protože brání integraci muslimů v naší zemi. Potřebujeme zákon pro islám. Financování mešit a islámských školek ze zahraničí, například z Turecka nebo Saúdské Arábie, by mělo být zakázáno. Všichni imámové musí být vyškoleni v Německu a sdílet naše základní hodnoty. Nemůže to být tak, že importujeme odlišné, částečně extrémní hodnoty z jiných zemí. Němčina musí být jazykem mešit. Osvícená Evropa musí kultivovat její vlastní islám. Jsme teprve na začátku našeho úsilí. Musíme začít hned. Nemůžeme na jedné straně přijmout zákon o integraci a na straně druhé zavírat oči před tím, co se káže v mešitách a kým."
Připomínky Scheuera přichází uprostřed zpráv, že turecká vláda vyslala 970 kleriků (z nichž většina nemluví německy), aby vedly 900 mešit v Německu, které jsou řízeny Turecko-islámskou unií pro náboženské záležitosti (DITIB), pobočka tureckého vládního ředitelství pro náboženské záležitosti, známých v turečtině jak Diyanet. Dosavadní německé vlády jsou zodpovědné za tento stav věcí. Esej v Der Tagesspiegel uvádí: "V průběhu posledních desetiletí, federální vláda vítala skutečnost, že turecká náboženská autorita uplatňuje velký vliv v německých mešitách. Turecko bylo považováno za sekulární stát a tento vliv byl vnímán jako štít proti náboženskému extremismu". To bylo předtím, než se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vydal na misi obrátit dříve sekulární národ na islámskou zemi.
Podle Die Welt zvýšil Erdogan velikost, rozsah a moc Diyanetu, jehož současný rozpočet je ve výši 6,4 miliard tureckých lir (2,3 miliard dolarů; 1,8 miliardy euro), což je více než rozpočty 12 tureckých vládních ministerstev, včetně ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí. Diyanet má nyní 120 tisíc zaměstnanců, přičemž v roce 2004 jich měl 72 tisíc. Turečtí duchovní v Německu jsou efektivními tureckými státními úředníky, kteří plní nařízení turecké vlády. Kritici obviňují Erdogana, že používá mešity řízené DITIB, aby zabránil integraci tureckých migrantů do německé společnosti. Německý politik Cem Özdemir, místopředseda Strany zelených, uvedl, že DITIB "není nic víc než prodloužená ruka tureckého státu". A dodal: "Více než do legitimní náboženské organizace obrátila turecká vláda DITIB do frontové politické organizace Erdoganovy strany AKP. Turecko musí muslimy v Německu nechat na pokoji". Erdogan opakovaně varoval turecké přistěhovalce, aby se do německé společnosti neasimilovali.
Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem, řízená DITIB, používána jako klíčová základna v Německu pro zpravodajskou službu Turecka, kde funguje místní "kriminální komando", aby vykonávalo "tvrdé tresty" na tureckých disidentech v Německu. (Zdroj obrázku: © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0, skrze Wikimedia Commons)
Během cesty do Berlína v listopadu 2011, Erdogan prohlásil: "Asimilace je porušením lidských práv." V únoru 2011 Erdogan řekl davu více než 10-ti tisícům tureckých imigrantů v Düsseldorfu: "Jsme proti asimilaci. Nikdo by neměl být schopen vytrhávat nás z naší kultury a civilizace". V únoru 2008 řekl Erdogan 16-ti tisícům tureckých přistěhovalcům v Kolíně nad Rýnem, že "asimilace je zločinem proti lidskosti." Svým dílem přispěl saúdskoarabský král Salman, který nedávno oznámil plán na financování výstavby 200 mešit, které by v Německu pokryly duchovní potřeby migrantů a uprchlíků, kteří tam přijeli v roce 2015. Dá se očekávat, že mešity by pravděpodobně inklinovaly k Wahhábismu, oficiální a dominantní formě sunnitského islámu v Saúdské Arábii. Wahhábismus je přísná forma islámu, která trvá na doslovném výkladu koránu. Hans-Georg Maassen, vedoucí německé vnitřní zpravodajské služby (BfV), dne 11. dubna vyjádřil znepokojení nad rostoucím počtem radikálních, arabsky kázajících mešit v Německu: "Mnohým mešitám dominují fundamentalisté. Jsou monitorováni z důvodu jejich saláfistické orientace", řekl Maassen v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Dodal, že mnoho mešit bylo financováno dárci ze Saúdské Arábie.
Nicméně zůstává nejasné, zda se Merkelová postaví za "zákon pro islám", který by určitě znepřátelil Erdogana, který účinně kontroluje stavidla muslimské masové migrace do Evropy. Pokud by Merkelová otevřeně podporovala zákaz zahraničního financování mešit v Německu, Erdogan by pravděpodobně začal vyhrožovat zrušením dohody o migrantech mezi EU a Tureckem, kterou Merkelová zoufale potřebuje, aby zastavila příliv masové migrace do Německa. Je to další důkaz toho, jakou obrovskou páku Erdogan získal na Merkelovou a německou politikou. Německá koaliční vláda nicméně dosáhla kompromisní dohody o novém "Zákonu o intekraci". Dne 14. dubna, Merkelová představila hlavní rámec zákona, který vymezuje práva a povinnosti migrantů v Německu. Podle zákona, jehož text, který bude dokončen 24. května, budou muset žadatelé o azyl navštěvovat německé jazykové kurzy a integrační školení nebo jejich výhody budou ořezány. Vláda přislíbila usnadnit žadatelům o azyl přístup na německý pracovní trh tím, že slíbila vytvoření 100 tisíc nových „pracovních příležitostí". Vláda také pozastaví zákon vyžadující, aby zaměstnavatelé dávali přednost uchazečům o zaměstnání z Německa nebo zemí EU před žadateli o azyl.
Ve snaze zabránit šíření ghett migrantů v Německu, bude nový zákon, který by měl vstoupit v platnost letos v létě, zakazovat uprchlíkům výběr, kde chtějí žit, dokud nezískají azyl. Migranti, kteří opouštějí státem určené ubytování, budou čelit nespecifikovaným sankcím. Nový zákon také obsahuje ustanovení o boji proti terorismu, což by umožnilo německé zpravodajské službě blíže spolupracovat s jejich protějšky z Evropy, NATO a Izraele. "Budeme mít německý zákon o integraci," prohlásila Merkelová. "Stane se to poprvé v poválečném Německu. Je to důležitý kvalitativní krok." Kritici ale namítají, že navrhovaný zákon nejde dostatečně daleko, protože nepočítá s vyhoštěním migrantů, kteří se odmítají integrovat. Ve svém rozhovoru pro Die Welt, Scheuer trval na tom, že se muslimští imigranti musí integrovat nebo musí být vyhoštěni: "Každý, kdo se nepodrobí integračním a jazykovým kurzům dosvědčuje, že není připraven se integrovat a přijmout naše hodnoty. Navíc je důležité, aby se lidé, kteří chtějí zůstat v Německu zaregistrovali u Spolkového úřadu práce [Bundesagentur für Arbeit] a zajistili si vlastní živobytí. Poselství je jasné: Ti, kteří nejsou integrováni zde nemohou zůstat. Musíme opustit romantický pohled na integraci. Multikulturalismus selhal. Ti, kteří se neintegrují musí počítat s vyhoštěním".
Čtěte na podobné téma:
Gatestone Institute nově i v české verzi
Rakousko schválilo reformu "islámského zákona" z roku 1912
