„…v některých okamžicích se mlčení stává spoluviníkem nespravedlnosti.“
Žena, která je bárii…
…je jako zbožný otrok. Uctívá manželovu rodinu a krmí ji bez jakýchkoli otázek a stížností. Nikdy si nenaříká, nikdy nic nežádá. Poskytuje výborné služby, ale hlavu má skloněnou. Když je její manžel krutý, když ji znásilní a pak ji za to trápí, když se rozhodne vzít si další manželku nebo ji bije, sklopí jen pohled a ukryje slzy. A pracuje tvrdě a bez ustání. Je oddané, vítající, dobře vycvičené domácí zvíře. Tohle znamená být bárii. Když jste somálskou ženou, musíte se naučit sama sobě říkat, že bůh je spravedlivý, že všechno vidí a že vás odmění následně v nebi. Do té doby všichni, kdo vědí, jak jste trpělivá a co všechno snesete, tleskají vašemu otci a matce za to, jak výborně vás vychovali. Vaši bratři vám jsou vděční, jak uchováváte jejich čest. Chlubí se druhým rodinám, jak hrdinně se podřizujete. A možná nakonec jednou uctí vaši poslušnost i rodina vašeho manžela a manžel sám se k vám třeba začne chovat jako k lidské bytosti. Pokud jako bárii cítíte zármutek, pokoření, únavu nebo neutuchající vykořisťování, ukrýváte to. Toužíte-li po lásce a útěše, modlíte se mlčky k Alláhovi, aby z vašeho manžela učinil snesitelnějšího člověka. V modlitbě je vaše síla. Nomádské matky se musejí pokusit svým dcerám tuto schopnost a sílu zvanou bárii předat.
Babiččin pohled na svět…
…byl velmi složitý. Vedle jediného boha v něm existovala celá řada magických bytostí. Džinové, kteří mohli být muž nebo žena, žili v prostřední sféře vedle naší a nosili smůlu a nemoci. Duše moudrých a mrtvých předků mohly mluvit s bohem a také vaším jménem.
Škola koránu…
…byla v boudě u cesty. Další žáci pocházeli ze sousedství. Mně se to zpočátku líbilo. Naučila jsem se míchat inkoust z dřevěného uhlí, vody a trošky mléka a psát arabskou abecedu na dlouhé dřevěné desky. Začala jsem se učit korán, verš za veršem pěkně nazpaměť. Takový dospělácký úkol mě povznášel. Ale děti v madráse byly tvrdé. Praly se. Jedné asi osmileté holčičce říkali kintirlíj, tedy „ta s klitorisem“. Netušila jsem, co je to klitoris. Děti vůbec nechtěly, aby je s touhle holkou někdo zahlédl. Plivaly na ni, štípaly ji, házely jí písek do očí, jednou ji i chytily a pokoušely se ji pohřbít do písku za školou. Učitel v madráse jí nijak nepomáhal. Jednou za čas jí říkal sám dammin, tupče, nebo taky kintirlíj…
Ženská obřízka
V Somálsku, stejně jako v mnoha dalších zemích Afriky a Středního východu, se malá děvčátka „očišťují“ tím, že se jim odříznou vnější genitálie. Jinak se tato procedura, k níž většinou dochází tak po v pěti letech, popsat nedá. Když holčičce vyříznou, vyškrábnou, nebo v lepším případě čistě odstraní klitoris a vnější pysky, celé se to tam často zašije, takže hustá nová tkáň vytvoří z dívčina vlastního masa jakýsi pás cudnosti. Nechá se tam pečlivě umístěná malá dírka, aby mohla odtékat moč. A zajizvenou tkáň pak kvůli sexu odtrhne až velká síla. Poškozování ženských pohlavních orgánů je starší než islám. Nedělají to všichni muslimové a dělají to i někteří, kteří islám nevyznávají. Ale v Somálsku, kde je obřezána takřka každá dívka, se tato praktika provádí vždy ve jménu islámu. Neobřezané dívky posedne ďábel, propadnou zlu a zatracení a stanou se z nich děvky. Imámové proti této praxi proto nikdy nevystupují, udržuje dívky čisté.
V Saudské Arábii
Některé ze saudských žen u sousedů byly svými manžely pravidelně bity. Slyšeli jsme je za nocí. Jejich jekot se nesl přes dvorky. „Ne! Prosím! U Alláha!“ Otec z toho byl zděšený. Považoval takové hrůzné a bezdůvodné násilí za dokonalý příklad hrubosti Saúdů. Když zahlédl muže, kteří to páchali – všichni ze sousedství věděli, kdo to je, protože je poznali podle hlasů - , jenom zamumlal: „Idiotský hrubián, jako všichni Saúdové“. Na matku takto ruku nikdy nevztáhl, považoval to totiž za cosi nevyslovitelně ponižujícího…V Saudské Arábii bylo všechno zlé svalováno na Židy. Když se rozbila klimatizace nebo přestala téct voda, saudské ženy odvedle říkávaly, že to udělali Židé. Děti ze sousedství se učily modlit za zdraví svých rodičů a za zničení Židů. Později, když jsme šli do školy, si učitelé dlouze stěžovali na všechno zlo, které Židé napáchali a které napáchat proti muslimům ještě plánují. Když ženy odvedle klevetily, říkávaly: „Ta je ošklivá, je neposlušná, je to děvka – spí se Židem“. Došla jsem k přesvědčení, že Židé jsou jako džinové. Nikdy jsem žádného Žida nepoznala a obávám se, že ani tihle Saúdové…Do školy nás často odváděla matka a vracela se domů sama. Nesnášela, když musela jít ven bez muže, nesnášela, když na ni muži na ulicích syčeli a pohrdavě si ji měřili. Všichni Somálci vyprávěli příběhy o ženách, na které někdo zaútočil na ulicích, odtáhl je pryč a pohodil u silnice hodiny jízdy daleko, nebo je už nikdy nikdo nespatřil. Být samotná žena bylo dost zlé. Být cizinka, navíc cizinka černá, znamenalo, že jste sotva považováni za lidskou bytost, naprosto nechráněni – zkrátka kořist.
Čísla…
…byla pro mě záhadou. Hrozně jsem zaostávala. Teprve v Nairobi, když mi bylo deset, jsem začala chápat, jak se vůbec počítá čas: na minuty, hodiny a roky. V Saudské Arábii se řídí islámským kalendářem, který vychází z lunárních měsíců; v Etiopii platil starodávný solární kalendář. V Saudské Arábii byl rok 1399, v Etiopii 1972 a v Keni a všude jinde 1980. V Etiopii jsme měli i jiné hodiny: východ slunce byl označen jako jedna hodina a poledne bylo v šest. Měsíce a dny – všechno se počítalo úplně jinak.
Muslimské bratrstvo věřilo…
…že existuje čistý, původní islám, k němuž se musíme všichni vrátit. Tradiční způsoby praktikování islámu jsou už zkorumpované, rozmělněné tradičními vírami, takže by už dávno neměly platit. Hnutí bylo založeno ve dvacátých letech 20. století v Egyptě, poté nabralo na síle a šířilo se – zpočátku pomalu, ale od sedmdesátých let stále rychleji, když začaly od neskutečně bohatých Saúdů přicházet vlny financí.
Nebyli jsme jako ta pasivní stará škola…
….pro niž islám znamenal pár pravidel a více či méně oddané rituály a která promíchávala učení koránu se zvyky svého kmene a vírou v kouzla amuletů a duchů. My byli novými vojáky božími. Islám, jemuž jsme věřili, vycházel z pevných a základních přesvědčení myslitelů, kteří se snažili oživit původní islám proroka Mohameda a jeho žáků v 7. století. Naším záměrem bylo žít podle starých zvyků, a to v každé maličkosti všedního dne.
Četli jsme…
…Hasana al-Bannu, který založil Společnost Muslimských bratrů, aby tak vzdoroval vzestupu západních idejí v islámských zemích a podporoval návrat k Prorokově islámu. Četli jsme Sajída Qutbu, dalšího Egypťana, který říkal, že kázání nestačí, že musíme ustavit převratnou revoluci, abychom založili boží království na zemi. S nadšením jsme přijímali nová hnutí jako Akhwan (Bratrství) a Tawhíd (Jedinost boha), což byly malé skupiny pravověrných věřících, za jaké jsme se považovali i my. Tohle je pravý islám, tohle je návrat k čistotě Proroka.
Všichni nabili přesvědčení…
…že byla vyhlášena zlovolná celosvětová křížová výprava zaměřená na vymazání islámu, kterou řídili Židé a celý ten bezbožný Západ. Museli jsme islám bránit. Chtěli jsme se zapojit do džihádu, což je slovo mnoha významů. Může to znamenat, že víra potřebuje finanční podporu nebo že je třeba zvýšeného úsilí a přimět potenciální věřící ke konverzi. Ale může to znamenat i násilí, násilný džihád je pro islám historickou konstantou…Našim cílem byla globální vláda islámu, a to kdekoli. Jak budeme bojovat? Někdo tvrdil, že nejdůležitějším cílem je kázání: šířit islám mezi nemuslimy a probouzet pasivní muslimy k pravé, čisté víře. Někteří mladíci odešli ze skupiny do Egypta, aby se tam stali členy původního Muslimského bratrstva. Jiní zase získali stipendium od různých skupin financovaných Saúdy, aby studovali ve škole koránu v Medině v Saúdské Arábii.
„Mám pro tebe toho pravého!“…
…A pak máchla rukou ke druhému konci stolu, kde seděl Mahmúd. Usmál se a jako by si mě otevřeně oceňoval od hlavy k patě. Jsem dostatečně poslušná? Poddajná? Hrdá? Nebo jsem slabá, chaotická, člověk, který se nechává ubít drsnější stránkou života?
Systém hawaly...
…je krásnou ukázkou somálské vynalézavosti. Zajdete za člověkem v Torontu, ve Stockholmu nebo v Kuala Lumpuru a dáte mu peníze nebo zařídíte převod z banky. On zavolá do obchodu v somálské čtvrti v Nairobi, v Birminghamu nebo kdekoli jinde a zařídí, aby si tam ty peníze váš známý vybral. Odvádí se za to poplatek, ale není s tím žádné papírování. Celé to zabere pár telefonátů a asi den nebo dva času. Je to založeno čistě na důvěře uvnitř klanu nebo uvnitř Muslimského bratrstva, které řídí nejlevnější a nejspolehlivější systém ze všech.
Mít přátele mezi nevěřícími…
…se nesluší, nepodporuje se to, ale jestli by se dokázalo navázat dobré, upřímné přátelství s nevěřícími, aniž by se následovaly jejich cesty, pak takový vztah zakázaný není.
Somálci a Etiopané si šli po krku odnepaměti…
…Když jsem vyrůstala v Nairobi, všichni Etiopany dobře znali: uživali si sex snad vždycky, když měli chuť. Kousek od nás v ulici stál dům, kde žili mladí uprchlíci z Etiopie, a lidé o nich povídali, že si to tam rozdávají jako kozy, v jednom kuse. Etiopané zase na oplátku uráželi Somálce a říkali, že Somálci si neumějí sex užít a že jsou všichni frustrovaní, proto pak pořád s někým bojují.
Měla jsem se zahalovat, protože…
…jsem byla přece tak svůdná, že bych svedla muže okamžitě na scestí; dokonce i závan parfému nebo vysoké podpatky pod hidžábem by mohly vyvolat neovladatelný chaos chtíče. Ale ona to zjevně nebyla pravda: vůbec nic se teď nezměnilo.
Johanna nás učila…
…že máme lidi oslovovat přímo a ne chodit kolem všeho po špičkách, prostě máme jít rovnou k věci. Nepanuje tu žádná čest, hanba nebo složité předsudky: přiznáte docela jasně, že máte problém, a pak se z toho poučíte. Učila nás, jak se spoléhat samy na sebe a vypořádávat se s problémy přímo. Celý život jsem sledovala, jak matka strká hlavu do písku a tváří se, že žádné problémy neexistují, a přitom doufá, že je Alláh nechá nějak zmizet samy od sebe.
Analytici hloupí tak…
…že to rozčilovalo (zejména takoví ti lidé, kteří si říkají arabisté, přestože o realitě islámského světa nevědí v podstatě vůbec nic), sepisovali záplavu komentářů. Jejich články byly pořád o tom, jak islám zachránil Aristotela a nulu, kteří středověcí muslimští učenci udělali před více než osmi sty lety víc, o tom, jak je islám náboženstvím míru a tolerance, a ani v nejmenším násilné. To byly pohádky, které se skutečným světem, jak jsem ho znala, neměly nic společného.
Jestliže muslimští imigranté…
…tolik zaostávali za jinými skupinami imigrantů, není potom možné, že jedním z důvodů je islám? Islám ovlivňuje každičký aspekt života věřících. Ženám jsou upírána jejich společenská a ekonomická práva ve jménu islámu, nevědomé ženy vychovávají nevědomé děti. Synové, kteří vyrůstají v tom, aby se dál utápěli ve svých starých idejích a toto utrpení prodlužovali? Pasivní přístup Inš´Alláh v islámu převažuje nad vším ostatním – „přeje-li si to Alláh“ -, ale nemůže takový přístup také ovlivňovat energii člověka a jeho vůli něco změnit a svět zlepšit? Jestliže věříte, že Alláh vše určil předem, pak je život na zemi jen prostou čekárnou na život na věčnosti. A nemá taková víra snad něco společného s fatalismem, jenž tak často podporuje chudobu?
V rámci své "osvětové činnosti" v USA, kde spolupracuje s americkými republikány proti regresivní levici a politice politické korektnosti prohlásila: "Chci se dostat do každé muslimské komunity a podporovat myšlenku, že muži a ženy by měli být rovnoprávní. Je to těžký boj a proto je můj život v ohrožení". Závěrem tak všem, které její názory zaujaly doporučuji shlédnout její mediální výstupy z konce roku 2015:
- Islamophobia and Political Islam (Ayaan Hirsi Ali Interview)
- Muslims Fail to Prove Islam is a Religion of Peace in Debate
Čtěte na podobné téma:
Zápisky z knihy "Navždy tátovo děvče" - vztah mezi dcerou a otcem
