...Uveďme to na pravou míru. Neexistuje žádný důvod pro výběr mezi mírem a válkou, ale existuje jediná zaručená cesta, jak lze mít mír - a jak jej lze mít i v příští vteřině – kapitulovat. Nepochybně existuje riziko v jakémkoli směru, kterým se vydáme, když nekapitulujeme, ale každá lekce z historie, nám říká, že větší riziko spočívá v usmiřovacím uklidňování, což je strašákem našich liberálních přátel s dobrými úmysly, kteří tomu odmítají čelit - že jejich politika kompromisního přizpůsobování je usmiřovacím uklidňováním. Nemáme tak na výběr mezi mírem a válkou, pouze mezi bojem a kapitulací.

Pokud se budeme i nadále vstřícně a kompromisně přizpůsobovat, pokračovat v ústupcích a ustupování, nakonec budeme čelit konečnému požadavku - ultimátu. A co potom? Pokud Nikita Chruščov řekne svým lidem, že ví, co bude naší odpovědí? Řekne jim, že ustupujeme pod tlakem studené války a jednoho dne, až přijde čas, aby nám doručil ultimátum, bude naše kapitulace úmyslně dobrovolná, protože do té doby budeme zeslabeni vnitřně - duchovně, morálně i ekonomicky. Věří v to, protože z naší strany slyší hlasy prosící o "mír za každou cenu" nebo "lepší být komunistou než mrtvolou", nebo jak jeden komentátor uvedl, že on by raději "žil na kolenou, než zemřel ve stoje."

A v tom spočívá cesta k válce, protože ty hlasy nehovoří za nás ostatní. Vy a já víme a nevěříme, že život je natolik cenný a mír tak sladký, aby byl vykoupen cenou spoutání řetězy a zotročením. Odkud a kdy se vzalo, že pro nic v životě nestojí zemřít – až tváří v tvář tomuto nepříteli? Nebo měl Mojžíš říct dětem Izraele, aby žili v otroctví pod faraony? Měl Kristus odmítnout kříž? Měli patrioti u Concordova mostu odložit své zbraně a odmítnout zahájit palbu, kterou uslyšel celý svět? Mučedníci historie nebyli hlupáky, a naši padlí, které ctíme, kteří položili své životy, aby zastavili postup nacistů, nezemřeli nadarmo. Co je potom cestou k míru? Ano, to je z tohoto výčtu jednoduchá odpověď.

Vy a já máme odvahu říci našim nepřátelům - "existuje cena, kterou nezaplatíme". Existuje hranice, za kterou neustoupíme. To je význam motta Barryho Goldwatera "mír skrze sílu". Winston Churchill řekl: "osud člověka se neměří materiální kalkulací. Když se velké síly ve světě dají do pohybu, zjišťujeme, že jsme duchem obdařenými lidmi – ne zvířata. Existuje něco, co se děje v čase a prostoru a mimo čas a prostor a co je nazýváno povinností, ať se nám to líbí nebo ne".

Vy a já máme setkání s osudem. Buď zachováme našim dětem to, co je poslední největší nadějí lidstva na Zemi nebo je odsoudíme k poslednímu kroku do tisícileté temnoty...

Přičemž vedle vyslovování Reaganovského: „Není na výběr mezi mírem a válkou, pouze mezi bojem a kapitulací“ a „existuje hranice, za kterou neustoupíme“ se lidé v ČR, zemích EU a zemích Západu musí naučit vyslovovat pojem RAFIDA, znamenající v arabštině odmítání legitimity islámské (sunitské) autority a vedení. Potřebujeme dnes akutněji více lidí s Reaganovsky neústupným postojem za obranu svobod - více Milošů Zemanů, Martinů Konvičků, Benjaminů Kurasů, Petrů Hamplů...a méně Karlů Schwarzenbergů, Jiřích Dienstbierů, Stanislavů Polčáků, Bohuslavů Sobotků... 

 

Čtěte na podobné téma:

"Svobodný občan" je přirozeným predátorem islámu a jeho projevy netoleruje