Prezidenstké volby v lednu 2018 se blíží a v médiích se začíná spekulovat o možných kandidátech mezi nimiž jsou zmiňovány a předpokládány různé osobnosti od Zemana, Klause, Škromacha, Diensbiera, Halíka, Roithové, Dlouhého, Rychetského, Okamury, Pospíšila po Pavla, Sobotku, Kalu, Paroubka, Bobošíkovou, Jágra, Horáčka nebo Moravce.

Jelikož jsem v červnu 2012 správně odhadl vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách v lednu 2013, rozhodl jsem se udělat odhad i pro volby v lednu 2018. Vedle politických mediálních marketingových vlivů, bude rozhodujícím kritériem dlouhodobá autenticita kandidáta v názorech a ideologickém politicko-ekonomickém spektru se schopností důstojné reprezentace přijatelné i pro voliče preferujících názory či ideologie odlišné. Dle mého názoru tak mezi nejsilnějšími kandidáty, v případě jejich kandidatury, budou:

Lidový kandidát: Solidární technokrat, "Nohavica sociologie" a levicový intelektuál prof. PhDr. Jan Keller, Csc.

Kandidát "pravdo-láskařů": "Pražský kavárník", nekriticky pro-evropský Havlista a reformní kapitalista PhDr. Tomáš Sedláček.

Kandidát "státem neprivilegovaných občanů": Kapitalistický vizionář, kritik míry integrace zemí EU a europoslanec Ing. Petr Mach, Ph.D.

Kandidát s dominantní mediální podporou: Herec, ex-velvyslanec v Portugalsku a Vatikánu, ex-ministr kultury a ministr obrany MgA. Martin Stropnický

Uvedený výběr těchto 4 osobností tak může být překvapivý, když byla jen nepřímo uvedena možnost kandidatury Tomáše Sedláčka v pořadu Show Jana Krause zpěvákem Davidem Kollerem v květnu 2015, ale při době 2,5 roku do prezidentských voleb je třeba zahrnout nejširší spektrum potenciálních osobností bez ohledu na jimi avizované ambice na tuto funkci. Martin Stropnický je pak logickým nejlepším současným kandidátem Andreje Babiše na tuto funkci, jak z hlediska kompetentnosti, loajality, tak i jeho oblíbenosti. Současná krize EU a eurozóny je budoucností před kterou Petr Mach varoval a kvůli které i roku 2009 vznikli Svobodní. Tehdy exotické postoje však začíná zaujímat již většina stran a Svobodní, s volebním potenciálem 2 až 15%, mohou v nejpozdějším termínu sněmovních voleb v říjnu 2017 skončit i s 3,5%. To ovšem nebere možnost jeho kandidatury na prezidenta ČR v lednu 2018 jako společného kandidáta "pravicových" stran nebo s jejich podporou, protože jako ideolog je jimi oceňovaný a jeho "odstranění" do reprezentační funkce ze soutěže o výkonné funkce státu pro ně také může být lákavé. Být společným kandidátem "levicových" stran či jen kandidátem s deklarovanou podporou KSČM nebo ČSSD, má pak největší potenciál Jan Keller, jehož finální vítězství je předpokládatelné z několaka důvodů:

1) Nestraník, osobnost, profesor, žádná spojitost s korupčním nebo jiným skandálem.

2) Silná stabilní podpora elektorátu KSČM (dříve navíc členem KSČ), ČSSD (zvolen jako nestraník za ČSSD do europarlamentu), Zelených (označuje se za environmentalistu).

3) Demograficky bude spektrum voličů čím dál starší a mladší generace k volbám chodí navíc čím dál méně. Diskutuje problémy, které starší voliče nejvíce zajímají, slovy kterým rozumí a s postoji obhajujícími střední třídu a sociální smír.

4) Jako racionálně hovořící levicový intelektuál a profesor, který už absolvoval velké množství přednášek a besed, může být přímo i jasným favoritem pro velkou část levicových a středových studentů technických a humanitních škol a univerzit, kteří se voleb zúčastní ve větším poměru než studenti s jinými favority (obzvlášť ve 2.kole).

5) Není "pravdo-láskař" a může tak finálně získat stejný počet protestních hlasů jako získal Zeman proti Schwarzenbergovi v roce 2013.

6) Respektovaný od předchozích občanů ve funkci prezidenta ČR - Zemana i Klause, kteří jej mohou, navzdory rozdílům v některých postojích, mezi všemi ostatními kandidáty (či jen ve 2. kole), jak přímo doporučit, tak nepřímo nejméně nedoporučit.

7) Nealarmistické, autentické a zásadové "proti-imigrační" a "proti-multikulturalistické" názory a postoje, které budou v příštích letech pro voliče významnější než dříve - viz jeho cca 15 minutové vystoupení na semináři Institutu Václava Klause dne 19.3.2015 s názvem Je masová imigrace podmínkou prosperity Evropy?, které doporučuji shlédnout.