Gatestone Institut v USA ( European 'No-Go' Zones: Fact or Fiction? Part 2: Britain z 3.2.2015) - Toto je druhý článek ze série textů dokumentujících tzv. NO-GO zóny v Evropě. První článek této série dokumentoval NO-GO zóny ve Francii. Tato druhá část se zaměřuje na Spojené království. Poskytuje stručnou kompilaci odkazů na britské NO-GO zóny z akademických, policejních, mediálních a vládních zdrojů.

Chybné tvrzení v americké televizi, že Birmingham v Anglii je "naprosto muslimský" a kde je zákaz vstupu pro nemuslimy vyvolalo politickou debatu o existenci NO-GO zón v Británii a v dalších evropských zemích. NO-GO zóny lze definovat jako převážně muslimské čtvrtě, které jsou de facto nepřístupné pro nemuslimy v důsledku řady faktorů, zahrnujících bezpráví, nebezpečnost nebo náboženské zastrašování, které se často v těchto oblastech vyskytuje. V některých NO-GO zónách, nejsou úřady hostitelských zemí schopny nebo ochotny poskytovat i základní veřejnou podporu, jako je policie, hasiči a záchranné služby, ze strachu, že budou napadáni muslimskými gangy, o kterých se někdy tvrdí, že mají kontrolu nad těmito oblastmi. Muslimské enklávy v evropských městech jsou také živnou půdou pro islámský radikalismus.

Evropské NO-GO zóny jsou vedlejším produktem desetiletí multikulturních politik, které povzbuzovaly muslimské imigranty zůstat odděleni od - spíše než se integrovat do - svých evropských hostitelských zemí. Problém NO-GO zón je dobře zdokumentován, ale multikulturalisté a jejich politicky korektní příznivci vehementně popírají, že existuje. Někteří z nich jsou nyní zapojeni do společného boje zdiskreditování a dokonce i umlčování těch, kteří pokládají otázky - často záměrným relativizováním významu termínu "NO-GO zóna". Expert na islám Andrew C. McCarthy nabídl zřetelné vyjasnění toho, co NO-GO zóny jsou a co nejsou: "Žádná rozumná osoba neříká, že státní orgány mají zakázán vstup do NO-GO zón z důvodu právních výnosů. Jde o to, že jsou ve skutečnosti těžce odrazováni od vstupu - a míra odrazování se mění přímo s hustotou muslimské populace a její radikální složky. To samé platí i pro nemuslimské občany: není to tak, že jim není dovoleno vstupovat do těchto enkláv, ale je to tak, že se jim vyhýbají, protože jsou jim nebezpečné, kvůli nošení šatů západní módy a svému západnímu chování."

 

"Bílý odlet"

Ve Spojeném království se velká část debaty o NO-GO zónách (v Británii jsou někdy označovány jako "muslimské oblasti" nebo "muslimské enklávy") zaměřuje na "bílý odlet", rozsáhlé vystěhovávání rodilých bílých Britů z dané čtvrti a další a další nastěhovávání muslimských a jiných přistěhovalců. I když otázka "bílého odletu", zůstává tabu pro britské multikulturalisty, tak oficiální statistiky a akademický výzkum potvrzují, že mnoho britských měst prochází obrovskou demografickou transformací v důsledku masového přistěhovalectví. Studie oxfordského profesora Davida Colemana ukázala, že pokud by současná úroveň imigrace pokračovala, tak bílí Britové budou za 50 let menšinou - v průběhu života většiny dnešních mladých lidí. Coleman varoval, že to bude doprovázeno celkovou změnou národní identity - kulturní, politické, hospodářské a náboženské. Napsal: "etnická transformace implicitní současným trendům by byla největší, neočekávanou a nevratnou změnou v britské společnosti, bezprecedentní v posledním tisíciletí."

Nedávná studie think tanku Demos zjistila, že rodilí bílí Britové stále častěji opouštějí části země, kde se muslimští přistěhovalci stali většinou populace. Demos napsal: "V těchto oblastech, je odlet bílých Britů nahrazen imigrací nebo přirozeným růstem menšinového obyvatelstva. Po čase je konečným výsledkem tohoto procesu spirála demografického poklesu bílých britů." Příkladem tohoto trendu je Birmingham. V srpnu 2007 vědci z univerzity v Manchesteru předpokládádali, že počet rodilých bílých Britů v Birminghamu by měl klesnout pod 51% v příštích 20 letech, z 65% v roce 2006 na 48% v roce 2027. Za stejnou dobu by se počet Pákistánců ve městě měl téměř zečtyřnásobit a zvýšit z 13% v roce 2006 na 48% v roce 2027. V lednu 2013 statistik Ludi Simpson z Manchaster University analyzoval oficiální údaje ze sčítání lidu 2011 a zjistil, že domorodí bílí Britové jsou již menšinou ve městech Leicester (45%), Luton (45%) a Slough (35%). Také předpokládá, že se stanou menšinou v Birminghamu v roce 2019, téměř o deset let dříve, než byl předchozí odhad.

 

Muslimské enklávy v Británii

Analýza dat ze sčítání lidu 2011 odhalila existenci více než stovky muslimských enkláv v Británii. Muslimská populace přesahuje 85% v některých částech města Blackburn a 70% v půltuctu okrsků Birminghamu a Bradfordu. Kromě jiných existují také velké muslimské komunity v městech Dewsbury, Leicester, Londýn, Luton a Manchester.

Birmingham: Bordesley Green (včetně Small Heath) (73.9%); Hodge Hill (včetně oblastí Saltley a Ward End) (41.5%); Ladywood (35.2%); Lozells a East Handsworth (48.9%); Nechells (43.5%); Sparkbrook (včetně Sparkhill) (70.2%); Washwood Heath (včetně Alum Rock) (77.3%).

Blackburn a Darwen: Audley (68.7%); Bastwell (85.3%); Corporation Park (62.6%); Little Harwood (51.9%); Queen's Park (51.5%); Shear Brow (77.7%); Wensley Fold (39.8%).

Bolton (Greater Manchester): Crompton (32.7 %); Great Lever (36.6%); Halliwell (27.9%); Rumworth (51.8%).

Bradford (West Yorkshire): Bowling and Barkerend (45.8%); Bradford Moor (72.8%); City (57.3%); Great Horton (42.8%); Heaton (55.9%); Keighley Central (51.2%); Little Horton (58.0%); Manningham (75.0%); Toller (76.1%).

Brent: Barnhill (23.3%); Dollis Hill (31.3%); Dudden Hill (23.5%); Harlesden (21.8%); Stonebridge (28.2%).

Dewsbury (West Yorkshire): Dewsbury South (including Savile Town) (43.8%); Dewsbury West (46.7%).

Leeds: Gipton and Harehills (33.2%).

Leicester: Charnwood (38.7%); Coleman (39.7%); Spinney Hills (69.6%); Stoneygate (50.2%).

London Borough of Enfield: Edmonton Green (29.1%); Haselbury (25.7%); Jubilee (24.1%); Lower Edmonton (24.1%); Ponders End (29.0%); Upper Edmonton (26.4%).

London Borough of Tower Hamlets: Bethnal Green South (45.7%); Bromley-by-Bow (48.7%); East India a Lansbury (42.9%); Limehouse (35.5%); Mile End a Globe Town (34.3%); Mile End East (45.9%); Shadwell (46.7%); Spitalfields a Banglatown (38.6%); St Dunstan's a Stepney Green (48.7%); Weavers (30.3%) a Whitechapel (42.4%).

London Borough of Newham: Boleyn (40.5%); East Ham Central (39.6%); East Ham North (50.1%); Green Street East (49.1%); Green Street West (50.4%); Little Ilford (44.8%); Manor Park (45.4%); Wall End (33.9%).

London Borough of Redbridge: Clementswood (42.7%); Cranbrook (36.6%); Goodmayes (33.5%); Loxford (46.0%); Mayfield (34.6%); Newbury (29.4%); Seven Kings (31.3%); Valentines (40.0%).

London Borough of Waltham Forest: Forest (31.9%); Lea Bridge (32.3%); Leyton (30.2%); Markhouse (32.4%).

Luton: Biscot (64.6%); Dallow (včetně částí Bury Park) (61.6%); Saints (51.1%).

Manchester: Cheetham (43.3%); Longsight (53.8%); Rusholme (37.9%); Whalley Range (32.7%).

Oldham: Coldhurst (64.2%); Medlock Vale (32.3%); St Mary's (58.7%); Werneth (68.2%).

Pendle: Bradley (45.7%); Brierfield (38.8%); Walverden (47.1%); Whitefield (69.8%).

Rochdale: Central Rochdale (52.4%); Milkstone and Deeplish (67.1%).

Slough: Baylis and Stoke (44.7%); Central (40.6%); Chalvey (37.2%).

Westminster: Church Street (42.0%); Harrow Road (24.1%); Hyde Park (25.1%); Queen's Park (26.3%); Westbourne (33.1%)

Wycombe: Bowerdean (35.6%); Oakridge a Castlefield (45.7%)

 

Britští asijští muslimové

Britská muslimská komunita je etnicky různorodá, i když drtivá většina pochází z Asie. Data ze sčítání lidu ukazují, že dvě třetiny muslimů (68%) mají asijský původ, včetně 38% z Pákistánu a 15% z Bangladéše. Jen něco přes 10% muslimů spadá do oficiální kategorie ve sčítání lidu "černoch/afričan/karibičan/černý Brit", 7,8% jsou "bílí" a 6,6% jsou "Arabové". Průzkumy veřejného mínění citované Ludi Simpson ukazují, že se většina etnických menšin identifikuje jako "britové" přinejmenším stejně silně, jako to dělají rodilí bílí Britové.

Mnoho oblastí Británie s velkou koncentrací pákistánských, kašmírských a bangladéšských muslimů, jsou však omezené, paralelní společnosti, které fungují v souladu se sponzorskou politikou, známé jako systém biraderi (klan nebo kmen). Tyto enklávy také fungují v souladu s právem šaría, o čemž svědčí převládání na cti založeném násilí, mnohoženství a vynucované sňatky. Zpráva bývalého předsedy Komise pro rasovou rovnost, lorda Ouseleye, zjistila, že dohodnuté sňatky, běžné mezi asijskými muslimy, jsou klíčovým faktorem při vzniku muslimských ghett v Británii. Zpráva říká, že:

"Komunitám Sikhtů a Hinduistů se daří poměrně dobře. Celkově si jejich děti vedou ve vzdělání nad průměrem. Mají tendenci lépe bydlet a je pravděpodobnější, že budou zaměstnáni než ti původem z Pákistánu nebo Bangladéše. Toto může být vysvětleno především třídním hlediskem. Většina sikhtů a hinduistů pochází ze středních vrstev své společnosti a jsou relativně dobře vzdělaní. Většina Pákistánců a Bangladešanů, převážně muslimů, pochází z venkova nebo přesněji z rolnické společnosti. Mnoho z nich má poměrně nízké vzdělání a udržují si tradicionalistické názory na náboženství. To, spolu s komplexními vztahy v rodině, často spojované s vlastnictvím půdy v Pákistánu a Bangladéši, vede k převaze manželství mezi bratranci a sestřenicemi, které zahrnuje jednoho z manželů ze země původu. Odhaduje se, tyto svazky tvoří 60% z manželství. Toto má významný dopad. Má to zásadní vliv na růst populace. Asi tisíc bradfordských muslimů má každý rok svatbu. Pokud by většina z těchto sňatků byla vnitrostátní, vedlo by to k 500 nových domácností, které by měly pravděpodobně v průměru 4 děti na domácnost. (To je na základě zkušeností z jiných skupin přistěhovalců, kde se velikost rodiny druhé generace obvykle zmenšila na polovinu oproti generaci první). S 60% manželství zahrnujících manžela/manželky ze zámoří, tak počet domácností dosahuje k 800 a s mnoha protějšky z první generace je pravděpodobnější početnější rodina. Takže vzhledem k tomu, že s 500 vnitrostátních manželství by se dalo očekávat 2000 potomků, je u 800 manželství pravděpodobné očekávat 4000 potomků. To vede k velmi rychlému populačnímu růstu. V osmdesátých letech rada odhadovala, že muslimská populace dosáhne 130 tisíc do roku 2030 a pak se ustálí. Nyní je projekce pro 130 tisíc v roce 2020 a bude stále rostoucí. Počet samostatných domácností v roce 2020 byl očekáván 16 tisíc a nyní 40 tisíc. Toto tempo růstu je soustředěno do určitých oblastí a klade závažné požadavky na veřejné služby. A to má další následky. Mnohé z dětí dorazí do školy s malou nebo žádnou znalostí angličtiny. Mnozí z těch, kteří pocházejí ze zámoří mají nízké vzdělání a nemají dovednosti, které jsou přenositelné do západní ekonomiky. Velká velikost rodiny znamená, že přeplněnost bude trvalý problém."

 

Blackburn

Dokument BBC Panorama o oddělení a odtržení mezi muslimskými Asiaty a bílými Brity v Blackburnu v Lancashiru můžete zhlédnout zde. Podle BBC: "Navzdory všem nadějným řečem o "integraci", "multikulturalismu" a teď i "soudržnosti" je skutečnou realitou, že muslimské asijské komunity v Británii a britská bílá komunita mají jen málo styčných bodů a že bílá většina má často pocit, že sdílí jen málo společného s rostoucí muslimskou asijskou menšinou." Profesor Ted Cantle, expert na mezikulturní vztahy, BBC řekl: "Není to jen oddělené místo bydlení, ale je zde také odtržení v oblasti vzdělání, oblasti sociální, kulturní, náboženské a prakticky v každém aspektu jejich každodenních životů, včetně zaměstnanosti. Je to existující problém v určité míře po celé zemi od malých usedlostí po čtvrtě větších měst jako je Londýn a Birmingham a tudíž ne tak docela očividný. Mohly by to být celé městské části nebo celá města, kde problém do jisté míry existuje. Je zde určitý stupeň oddělení či odtržení ve většině měst a obcí."

 

Bradford

V roce 2001, hlavní mluvčí rasových vztahů komise pro rasovou rovnost, GV Mahony, varoval před šířením oblastí pouze pro muslimy v Bradfordu: "Ne všichni muslimové v Bradfordu chtějí žít v obastech pouze pro muslimy. Obchodníci, prodejci, majitelé restaurací chtějí a potřebují širokou základnu. Nicméně, existuje vliv starší generece, navštěvující mešity, která by v oblastech chtěla právo šaría. Existuje také menšina vysoce nespokojených mladých mužů, kteří chtějí ovládat muslimské oblasti. Tyto dva protilehlé konce spektra si přejí totéž, i když z různých důvodů, a je pravděpodobné, že se budou vzájemně podporovat s cílem dosáhnout svých cílů."

 

Londýn

Rodilí bílí Britové jsou již menšinou v Londýně (45%). Podle Ludi Simpson je 23 z 33 londýnských městských částí "pluralitních." V Tower Hamlets (někdy nazývané "Britská islámská republika") jsou bílí Britové (31%) přečísleni Bangladéšany (32%). Tower Hamlets a další části východního Londýna byly ohniskem opakovaných pokusů islamistů podřizovat veřejnost právu šaría. Extremističtí muslimští kazatelé (někdy označovaní jako Taliban z Tower Hamlets) vyhrožovali smrtí ženám, které odmítaly nosit islámské závoje. Okolní ulice byly polepené plakáty prohlašující: "Vstupujete do Šaríou kontrolované oblasti. Jsou zde vyžadována islámská pravidla." A pouliční reklama byla považována za útok na muslimy a byla zdemolována nebo začerněna sprejem.

The Sunday Telegraph odkryl více než tucet dalších příkladů v Tower Hamlets, kde jak muslimové tak i nemuslimové byli ohrožováni nebo biti za chování považované za porušení fundamentalistických "islámských norem". Oběti vypověděly, že policisté ignorovali nebo bagatelizovali ohniska nenávisti a zlehčovali přímé důkazy proti muslimům, protože se báli, že budou obviněni z rasismu nebo "islamofobie". Jednou z obětí byl Mohammed Monzur Rahman, který zůstal částečně slepý poté, co byl napaden davem na Cannon Street Road v Shadwellu za kouření během muslimského svatého měsíce ramadánu. "Dva chlapi mě zastavili na ulici a zeptali se mě, proč jsem kouřil" řekl. "Pokračoval jsem a pak mě překvapilo dalších tucet chlápků, kteří na mě skočili. Další věc co vím, je, že jsem se probudil v nemocnici."

Skupina muslimských mužů napadla 23-letého amerického studenta, který byl v zemi jen tři dny, poté, co ho viděli, jak popíjí na ulici ve východním Londýně. Student utrpěl rozsáhlá zranění, včetně rozbitého očního důlku. Pachatelé jsou nyní ve vězení. Majitelé restaurací a obchodů v Brick Lane ve Whitechapelu, v oblíbené oblasti Londýna, byli varováni, že dostanou 40 ran v případě, že i nadále budou prodávat alkoholické nápoje. V Leytonstone ve východním Londýně, byl bývalý ministr vnitra John Reid provokován muslimským extremistou Abu Izzadeen, který křičel: "Jak se opovažujete přijít do muslimské oblasti!". Čtyři-minutové video z incidentu si můžete prohlédnout zde

Muslimské gangy byly také natočeny jak se potulují po londýnských ulicích a vynucují si po kolemjdoucích, aby se chovali v souladu s právem šaría. V sérii videí těchto samozvaných dravců (jak se pojmenovala Muslimská Londýnská Patrola) jdou vidět útoky na nemuslimské chodce a opakované výkříky "toto je muslimská oblast". Na jednom videozáznamu muži křičeli: "Alláh je největší. Islám je tady, ať se vám to líbí nebo ne. Jsme tady! Jsme tady! Co potřebujeme, je islám! Co potřebujeme, je šaría!" A video pokračuje: "Jsme muslimská hlídka. Jsme v severním Londýně, jsme v jižním Londýně, ve východním Londýně a západním Londýně. Kážeme dobro a zakazujeme zlo. Islám je tady v Londýně. [Premiére] Davide Camerone, policejní důstojníku, ať se vám to líbí nebo ne, budeme kázat dobro a zakazovat zlo. Nikdy nás nedostanete. Můžete jít do pekla! Tohle není křesťanská země. Do pekla s křesťanstvím. Iz [Ježíš] byl poslem Alláha. Muslimská Patrola nikdy nezemře. Alláh je velký! Alláh je velký! Přicházíme!"

V lednu 2015 bylo ke 3 letům ve vězení odsouzeno dvanáct mužů za přikazování antisociálního chování ("ASBOS"), které "vnucovalo své názory jiným". Jejich duchovním mentorem je v Británii narozený islámský agitátor Anjem Choudary, jehož rodiče se přistěhovali z Pákistánu. V červenci 2011, skupina založená Choudarym s názvem "Muslimové proti křížovým výpravám" zahájila kampaň s cílem proměnit dvanáct britských měst (včetně toho, které nazývá "Londonistan") na samostatné islámské státy. Takzvané islámské emiráty mají fungovat jako autonomní enklávy, kde vládne islámské právo šaría a jsou mimo britské právo. Projekt Islámských Emirátů vyjmenoval britská města Birmingham, Bradford, Derby, Dewsbury, Leeds, Leicester, Liverpool, Luton, Manchester, Sheffield, stejně jako Waltham Forest v severovýchodním Londýně a Tower Hamlets ve východním Londýně jako území na která se zaměřit při pokrývání země právem šaría. 

Organizace "Muslimové proti křížovým výpravám" (zakázaná v listopadu 2011) je jednou z mnoha reinkarnací muslimské extrémistické skupiny al-Muhajiroun, která byla zakázána v lednu 2010. Studie zveřejněná v Londýně založené Společnosti Henryho Jacksona v září 2014 zjistila, že jeden z pěti teroristů odsouzených v Británii za více než deset let měli vazby na al-Muhajiroun. Vyšetřovací zpráva zveřejněná britskou antifašistickou organizací "Naděje ne nenávist" z listopadu 2013 došla k závěru, že al-Muhajiroun byla "největší branou k terorismu v nedávné britské historii." Zakladatel skupiny, Anjem Choudary, zůstává na svobodě a nadále vyzývá k uplatňování práva šaría v Británii.

Mezitím, v Británii první přímo zvolený muslimský starosta (blízký spojenec Choudaryho, který se jmenuje Lutfur Rahman a který vede radu Tower Hamlets) byl obviněn z užívání ilegálních taktik, aby si v květnu 2014 zajistil znovuzvolení. Muslimským obyvatelům bylo údajně řečeno, že by nebyli "dobrými muslimy" kdyby nevolili Rahmana, který se narodil ve východním Pákistánu (nyní Bangladéš) a přestěhoval se do Británie jako dítě. Dopis podepsaný 101 islámskými osobnostmi, který byl publikován v bengálských novinách The Weekly Desh, říkal, že nehlasovat pro Rahmana by bylo "proti-islámské a hříchem". Jejich výroky byly údajně používány k přemlouvání a ovládnutí mnoha z 65 tisícové muslimské komunity. Rahman je spojen s Islámským Fórem Evropy [IFE], islamistické skupiny pro změnu "základní infrastruktury společnosti, jejích institucí, její kultury, jejího politického řádu a její víru...od neznalosti k islámu." Od dob, kdy byl poprvé v roce 2010 zvolen věnuje Rahman velkou část svého času jako starosta k přesměrovávání veřejných peněz na IFE a dodávání knih a DVD obsahující extremistické projevy zakázaných islámských kazatelů do veřejných knihoven v Tower Hamlets. Kompletní přepis filmu Dispatches, ze stanice Kanálu 4, o snaze IFE zavést právo šaría v Londýně, lze nalézt zde.

 

Luton

Luton, kde jsou jednou čtvrtinou obyvatel muslimové, se nachází 30 mil (50 km) severně od Londýna. Luton má celkově 200 tisíc obyvatel, včetně cca 50 tisíců muslimů. Podle posledních údajů sčítání lidu tvoří většinu z nich Pákistánci (30 tisíc) nebo Bangladéšané (13 tisíc). Mnoho muslimů se v Lutonu usadilo v Bury Parku, známé muslimské enklávě, kde se celé rodilé britské obyvatelstvo, mající vše, vytratilo. Muslimové v Bury Parku byli obviněni z "etnických čistek" za obtěžování starších nemuslimů do té míry, že mnozí z nich byli nuceni odejít. Video BBC informující o "bílém odletu" z Lutonu může být zhlédnuto zde a zde (odkazy na původní videa zde a zde). Bury park, "město uvnitř města", která přiléhá k centru města Luton, je známé vysokou nezaměstnaností, obchodováním s drogami a domácím násilím. Bury Park je také známý pro jeho téměř dvě desítky mešit a madras, které jsou spravovány nejméně deseti různými muslimskými skupinami nebo sektami, včetně: Hizb ut-Tahrir, Salafism, Sufism, Deobandism a Barelvism. Největší mešitou v Bury Parku je Lutonská centrální mešita, kde reproduktory připojené na minaret svolávají muslimy k modlitbě. 

Bury Park je domovem nejméně dvou desítek z více než 600 britských džihádistů, kteří bojují v Sýrii a Iráku. Zpráva BBC o muslimských ženách z Lutonu, které chtějí vstoupit do konfliktu v Sýrii je možné shlédnout zde. Pozorovatel píše"Když byla Mecca Bingo Hall otevřena v centru města Bury Park, byla její okna rozbita. Neonový nápis Mecca, jak někteří muslimové tvrdili, je urážkou jejich náboženství, protože spojuje název jejich nejposvátnějšího města s hazardními hrami. Inzeráty a billboardy doprovázené ženami jsou považovány, že ukazují příliš mnoho nahoty a byly počmárány. Evangelický kostel byl počmáraný graffiti. V průběhu posledních asi 18 měsíců, bylo asi 30 nemuslimských domů v této oblasti také napadeno. Zdá se,že multikulturalismus v Bury Parku nyní znamená, že muslimové z Pákistánu žijí bok po boku s muslimy z Bangladéše a ne že bílí bydlí vedle černých a hnědých." Hodinový BBC dokument o islámském extremismu v Lutonu si můžete prohlédnout zde.

 

Birmingham

Na Birmingham se zaměřila "operace trojský kůň", zjišťující údajné spiknutí muslimských extremistů islamizujících základní a střední školy ve městě. Britské úřady nyní prošetřují aktivity islamistů v minimálně 25 školách v Birminghamu a to z původních čtyř. Tento plán se skládal ze strategie vybojovat kontrolu ve školách a vytlačit nemuslimské učitele, vedoucí a personál na sekulárních školách a jejich nahrazení těmi, kteří by provozovali školy v souladu s přísnými islámskými zásadami. Od doby, kdy "operace trojský kůň" vyšla najevo, byly britské úřady zaplaveny stovkami stížností od whistblowerů z Birminghamu - včetně emailů, dopisů a telefonátů od rodičů, učitelů a vedoucích pracovníků škol - o zavádění islámské fundamentalistické praxe v městských školách.

V roce 2009, Birmingham Mail oznámil, že rodilá britská dělnická třída Brummies [hovorový termín pro obyvatele s přízvukem a dialektem Birminghamu] se obává, že část jejich města se pro ně stala NO-GO oblastí. Článek citoval výzkum provedený britským ministerstvem pro komunity a místní samosprávy, který se dotazoval obyvatel z okolí hradu Vale o jejich pocitech z přistěhovalectví. Tato zpráva poukázala na obavy, že bílí lidé nejsou v noci vítáni v některých částech Birminghamu a citovala anonymního mužského přispěvatele, který popsal oblast s velkou "asijskou" populací, kde bylo na dopravní značce nastříkán nápis: "žádní bílí po 20:30". Řekl: "Možná jsem se musel více snažit v pochopení různých kultur a podobných věcí, ale jsou tu věci, které vidím, když jedu kolem Birminghamu, které by se neměly odehrávat. Je to v těch oblastech, které byly kompletně převzaty ... a necítíte se v pohodě. Nejsem to jen já, kdo jezdí do těchto oblastí, nikdy vlastně nechodím do těch oblastí, já prostě nechci. Jen v případě, že jsem něco dělal co ... protože jejich kultury nebo jejich náboženství jsou tou hrozbou nebo že by to byla urážka nebo tak něco, protože tomu nerozumím."

V roce 2011, magazín Standpoint publikoval text manželky britského duchovního, kteří se právě vrátili do Londýna poté, co žili poslední čtyři roky v Birminghamu. Napsala: "Čtyři roky jsme žili v centru Birminghamu, tam, kde byla po 20 let policejní NO-GO zóna. Víme to, protože někteří policisté v civilu nám to řekli, když nás žádali o využití naší fary jako základny pro chycení drogových dealerů v oblasti. Dokonce i během této doby jsme viděli změnu oblasti. Když jsme přijeli, populace byla převážně pákistánská. Nyní jsou se Somálci ve stejném počtu. Za tu dobu byla většina zkrachovalých irských hospod přestavena na mešity. "Jednoho dne si manžel povídal s mužem podobným na Lawrence z Arábie, který právě přišel z Antverp - jeden z rostoucího počtu muslimů, kteří sem přijíždí s pasy EU. Zeptal se ho, proč přijel do Birminghamu. Byl překvapen odpovědí: "Každý ví, že Birmingham je nejlepším místem v Evropě, kde být čistým muslimem. No, musí být mnoho míst v Evropě, kde muslimové mohou zcela svobodně praktikovat svou víru, ale mám podezření, že existuje jen málo míst, ve kterých mohou mít tak malý kontakt s občanskými a právními strukturami západního státu, pokud se pro to rozhodnou. Pro čtenáře v Londýně, kteří se narodili a byli odchováni multikulturalismem, vím, že se moje příběhy mohou zdát exotické a přehnané...když jsem nedávno řekla kamarádce, jak se velká vlajka Talibanu několik měsíců vesele třepotala na domě blízko fotbalového stadionu St. Andrew, tak když se se zděšením zeptala "Nemůžeš to nahlásit policii?" mě nutí přemýšlet, jak vzdálené je mnoho našich center a jak byly opuštěny našimi klíčovými pracovníky: naši lékaři a sestry přijíždí z dálky a policie, jak již bylo uvedeno dříve, zavřela svá stanoviště a nikdy nechodí dál pokud to není krajní nouze - jak je známo, tak posádky policie a ambulance jsou napadány - i místní imám žije v bezpečné oblasti."

 

Ignorovaná varování

V lednu 2014 generální inspektor policejních sil v Anglii a Walesu, Sir Tom Winsor, uvedl pro London Times, že "některé části Británie mají vlastní formu spravedlnosti" a že zločiny natolik závážné, jako vraždy ze cti, domácí násilí, sexuální zneužívání dětí a mrzačení ženských pohlavních nejsou často hlášeny. Dodal: "Existují některé komunity narozené pod jiným nebem, které nezapojují policii vůbec. Zdráhám se pojmenovat komunity v otázce, ale jsou komunity z jiných kultur, které by raději hlídali sami sebe. Jsou města v Midlands, kam policie nikdy nejde, protože není nikdy přivolána. Nikdy neslyšeli o nějakých potížích, protože se jimi komunita zabývá sama. Není to tak, že se policie bojí jít do těchto oblastí nebo nechce do těchto oblastí jít. Ale pokud policie nedostane volání o pomoc tak pak, samozřejmě neví, co se děje."

Podobné varování se vynořilo z dokumentu tajně natočeném z 85 soudů šaría, které působí ve Velké Británii, které vytváří systematickou diskriminaci, kterou díky muslimským právníkům trpí mnoho žen. Dokument Tajemství britských soudů šaría byl natočen stanicí BBC a byl poprvé odvysílán v dubnu 2013 na BBC Panorama, které dlouhodobě informuje o současných událostech. Tajné vyšetřování ukázalo to, co bylo již dlouhou dobu v podezření: šaría soudy, které působí v mešitách a domech po celé Británii, běžně vydávají rozsudky o společenských a manželských problémech v souladu s právem šaría, které jsou v rozporu s britským právem. Přestože šaría rozsudky nejsou právně závazné, tak ti, kteří se na ně obrací často cítí povinnost se jimi řídit vlivem náboženské víry nebo proto, že cítí tlak od rodiny a příslušníky komunity, aby tak učinili.

V září 2005, vysoce postavený černošský předseda Komise pro rasovou rovnost, Trevor Phillips, řekl v projevu o multikulturalismu, že spíše rozděluje než sjednocuje britskou společnost. Varoval také před vznikem "plnohodnotných ghett" na základě rasy a náboženství. Řeč po hurikánu Katrina ukazující černošskou spodinu v americkém městě New Orleans, Phillips řekl"Faktem je, že jsme společnost, která se téměř bez povšimnutí stává stále rozdělenější podle rasy a náboženství. Jsme stále více nerovní podle etnického původu ... Existuje několik jednoduchých pravd, které by nás měly svazovat dohromady." Phillips dodal, že některé okresy se stávají "doslova černými dírami, do kterých nikdo nechodí beze strachu a úzkosti a ze kterých nikdo nikdy neunikl nepoškozen." Varoval, že tato situace hrozí kulminací ve "stylu New Orleansizace Británie pasivního soužití etnických a náboženských komunit s navzájem upřenými pohledy přes ploty našich rozdílů." Došel k závěru: "Náměsíčně kráčíme k segregaci. Stáváme se navzájem cizinci a opuštíme komunity aby ztroskotaly mimo hlavní proud." Bývalý šéf Komise pro rasovou rovnost, Lord Ouseley, souhlasil. "Máme koncentrace a skupiny etnik v oblastech, kde je chudoba, rasismu, vyloučení a diskriminace", řekl Ouseley pro program Today stanice BBC. "Není to nic nového. Už to chvíli trvá. A může se zhoršit."

V lednu 2008, Michael Nazir-Ali, jeden z nejvýše postavených biskupů anglikánské církve, varoval, že islámští extremisté vytvořili NO-GO zóny po celé Británii, kam je příliš nebezpečné pro nemuslimy vstupovat. V eseji zveřejněné Sunday Telegraph, Nazir-Ali napsal"Jedním z výsledků toho [multikulturalismu] bylo dále odcizit mládí z národa, ve kterém vyrůstali a také se obrátili již k odděleným společenstvím v NO-GO zónách, kde dodržování této ideologie [islámského extremismu] se stalo znakem akceptovatelnosti. Ti s jinou vírou nebo rasou mohou mít obtíže tam žít nebo pracovat, kvůli nepřátelství vůči nim a dokonce i jejich ohrožování. V mnoha ohledech, to je ale druhá strana mince oproti krajně pravicovému zastrašování. Byly učiněny pokusy založit "islámský" charakter v určitých oblastech, například tím, že bylo trváno na rozhlasovém svolávání k modlitbám. Takové rozhlasové svolávání bylo samozřejmě neznámé po většinu [britských] dějin a jeho používání vyvolává nejrůznější otázky týkající se úrovně hluku a zda nemuslimové chtějí být rozhlasovým reproduktorem takto oslovováni určitou vírou pětkrát denně. Existuje už tlak, týkají se aspektů práva šaría na občanské právo v Británii. Do určité míry již platí opatření práva šaría v bankovnictví, aby s ním bylo kompatibilní, ale má dalekosáhlé důsledky, aby bylo plně přijato a vzato v úvahu?"

Nazir-Ali byl široce zesměšňován pro jeho politicky nekorektní vyjádření. Vůdce liberálních demokratů Nick Clegg, to označil za "hrubou karikaturu skutečnosti." William Hague, který byl v té době stínovým ministrem zahraničí, řekl, že Nazir-Ali to uvedl "asi příliš silně." Muslimská rada Británie [MCB] jej obvinila ze "zběsilého šíření poplašných zpráv." O méně než měsíc později, však dvěma křesťanským kazatelům hrozilo zatčení za páchání "nenávisti" poté, co rozdávali evangelické letáky v Alum Rock, převážně muslimské oblasti Birminghamu. Jeden z kazatelů, Josef Abraham, řekl: "Nemohl jsem uvěřit, že se toto děje v Británii. Biskup z Rochesteru byl kritizován Anglikánskou církví, když řekl, že existují NO-GO oblasti v Británii, ale měl pravdu, existují oblasti nepřístupné pro křesťany, kteří chtějí sdílet evangelium." Další kazatel, Arthur Cunningham, řekl: "On [policista] mi řekl, že jsme v muslimské oblasti a nesmíme šířit křesťanské poselství. Řekl, že se dopouštíme trestného činu nenávisti tím, že říkáme mladíků, aby opustili islám a řekl, že nás bere na policejní stanici."

Potom stínový ministr vnitra David Davies, obvinil muslimy z podpory jakéhosi "dobrovolného apartheidu", tím, že se stahují do uzavřených společností a nárokují si imunitu před kritikou. A obhajoval Nazir-Aliho: "Biskup Nazir-Ali upozornil na hluboce závažný problém. Zmatený a kontraproduktivní přístup vlády riziko vytváření množství uzavřených společností namísto jedné otevřené a ​​soudržné. Toto vytváří rizika podpory radikalizace a vytváření domácího terorismu."

 

Další zdroje

Video ukazující skupinu muslimských mužů útočících na bílý pár ve Walsall, který se nachází jen osm kilometrů od Birminghamu, si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslimskou mládež útočící na bílé dívky v Ashton-under-Lyne v Greater Manchester si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslimskou mládež útočící na policii ve východním Londýně pomocí raketového ohňostroje si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslimskou mládež přerušující televizní rozhovor v Burnley v hrabství Lancashire si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslima hrozího zabít člověka natáčejícího pouliční kázání v Anglii, si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslimy pokoušející se prosadit právo šaría v ulicích Londýna si můžete prohlédnout zde. Video ukazující muslimský útok na amerického studenta při procházce po východním Londýně a pití láhve piva si můžete prohlédnout zde. BBC dokument o "bílém odletu" v East London Borough v Barkingu a Dagenhamu si můžete prohlédnout zde. BBC Panorama Dokument o oddělení a segregaci mezi muslimskými Asiaty a bílými Brity v Blackburnu v Lancashire si můžete prohlédnout zde, zde a zde. BBC informující o "bílém odletu" v Lutonu si můžete prohlédnout zde a zde. Hodinový BBC dokument o extremismu v Lutonu si můžete prohlédnout zde. 20-ti minutový dokument, nazvaný "londýnská svatá válka" si můžete prohlédnout zde. 25 minutový dokument o rostoucím napětí mezi Asiaty a západními Indy si můžete prohlédnout zde. 45-minutový dokument o explodujících subkulturách polygamních sňatků mezi britskými muslimy si můžete prohlédnout zde. BBC Panorama Dokument tajně filmující uvnitř několika z 85 šaría soudů působících ve Velké Británii si můžete prohlédnout zde a zde. 30-minutový dokument BBC o cti v Británii si můžete prohlédnout zde. 1,5 hodinový dokumnt BBC o sexuálním groomingu mladých dívek pákistánskými muži ve Velké Británii si můžete prohlédnout zde. 30 minutový dokument BBC o sexuálním groomingu mladých Sikhtských dívek muslimskými muži si můžete prohlédnout zde. 30 minutový dokument BBC Panorama o sexuálním groomingu mladých dívek ve městě South Yorkshire Rotherham si můžete prohlédnout zde. 30-minutový dokument BBC o muslimské radikalizaci v britských věznicích si můžete prohlédnout zde. 15 minutový dokument o vzniku britských džihádistů v Sýrii si můžete prohlédnout zde. Tříhodinový dokument BBC s názvem "Generace džihádu" si můžete prohlédnout zde, zde a zde.

 

Čtěte na podobné téma:

Evropské NO-GO zóny: Skutečnost nebo fikce? (část 1: Francie)